Klasika. Se Sovětama se nikdy nemělo cenu bavit oficiálně. Kdo tvrdí opak, je buď jejich placený/levný posluha, nebo už historicky přímo jejich člověk, nebo potřebuje dovzdělávací, či lékařskou pomoc. Sověti totiž chápou buď jen bezbřehé přátelství bez připomínek do jejich podstaty, případně sílu. Třeba hierarchickou.

Jsou s nimi nejméně dva druhy komunikace.

A/ S jednotlivými občany exCCCP. Pak není problém ani s tím, že mají poněkud jiný názor. Tm nemyslím prvoplánovité státní lži. Ale jsou většinou přístupni alespoň vyslechnout a popřemýšlet o jiných názorech.

B/ Se dvěma a více občany exCCCP současně. Bylo a je jedno, jestli s nimi komunikujete privátně u skleničky, nebo jako se zástupci institucí. U skleničky. To ani jinak nejde. Pokud jste se ovšem v takové sestavě při debatě ZCELA NEVYHNULI potenciálně KONFLIKTNÍM TÉMATŮM, nebo NEPODVOLILI JEJICH NÁZORŮM, byl a je POKAŽDÉ velký PROBLÉM, který bylo a je obtížné odstranit. Lhostejno, zda to bylo v roce 1980, 1985, 1995, nebo 2000.

Takto prosté to je. S nimi má cenu se bavit JEN OBCHODNĚ a ani o krok nesejít z takto oplocené cesty. Výhradně jen oficiality. Nevyhnutelné neoficiality počítat jen na jednotlivé minuty. Vysedávat s nimi je cesta do problému. To ví každý, kdo s nimi měl něco společného a nečerpá jen z nějakých kolaborantských, nebo neználkovských vyčteninek. Z toho také vyplývá, jaký asi existuje vztah mezi osazenstvem Pražského hradu a orgány Ruska. Chytrému napověz, s hloupým se nezdržuj.

Zdroj: Pavel Novotný o pomníku vlasovcům (29.11.2019). CZ titulky. [youtube]