Tomáš Feřtek: Třetí rok na waldorfském lyceu aneb co vás překvapí

Docela dobře se to dá ukázat právě na tom zeměměřičském kurzu na konci prvního ročníku. Proč se něco takového dělá? Asi jen málo studentů uvidí teodolit v životě alespoň ještě jednou. Ale tady nejde o to, vychovávat zeměměřiče. Na tom kurzu každá skupina studentů dělá svůj kus mapy. Pak ji musí dát dohromady. Když neudělá svůj díl přesně, s těmi ostatními se nesejde. A musí začít měřit zase od začátku. Pro studenty, kteří přišli z velmi různých základních škol a přesnost a důslednost není obvykle jejich nejsilnější stránkou, je to velmi praktické školení. Když nejste přesní, je vaše práce k ničemu. Musíte se naučit spolupracovat v malé skupině, musíte se umět domlouvat s kolegy z jiných skupin. Pochopíte, že v práci a na světě jste závislí na ostatních. Že jste první? Fajn, ale k čemu vám to je? Teprve když pomůžete i ostatním, aby dosáhli stejně dobrého výsledku, může vzniknout funkční dílo – společná mapa. Ze zkušenosti vím, že tahle elementární pravidla týmové práce občas nejsou vlastní ani lidem po vysoké škole, takže mi ten zeměměřičský týden v letně deštivém Harrachově přijde mimořádně užitečný.

Opravdu oceňuji, že tu studenti něco dělají rukama. Práce se dřevem je součástí výuky v prvních dvou ročnících lycea a pro generaci „obou levých“ mi to přijde blahodárné. Obecně platí, že je sympatické, když do téhle školy nechodí jen hlava, ale taky ruce, tělo a srdce.

Další věc, kterou jinde nemají, a přijde mi užitečná, je eurytmie – tedy předmět, kde se kombinuje pohyb se slovem a hudbou. Není to tělocvik, nejsou to taneční, pro laiky by se to snad dalo popsat jako slovně – pohybová výchova. Výsledky vidím jednoznačné. Kultivuje to chůzi, pohyb, vnímání prostoru a ostatních lidí v něm. Rozhodně něco, co dnes dětem zásadně chybí a bylo by skvělé, kdyby si z toho i školství středního proudu umělo vzít příklad.

A za třetí kritický postoj k učitelům. Tady studenti opravdu často řeší, jak kdo zajímavě učí a jsou opravdu nároční. Ostatně občasná nespokojenost s tím či oním učitelem, to byl vlastně zatím jediný problém, který jsem tu zaznamenal. Ale věru to není tak, že by studenti kritizovali ty, kteří toho po nich chtějí moc. Právě naopak. Vypěstovaná schopnost rozlišit mezi kvalifikovanou náročností a pedantickou přísností bez důvodu, a neochota se té druhé pořídit, to mi také přijde jako dobrá životní kvalifikace.

Tomáš Feřtek [1]: Třetí rok na waldorfském lyceu [2] aneb co vás překvapí @ týž

Brno Patriot, Jogger, Biker, Reader, Scribbler, Avid Fan of Motorcycles, Science, Cosmology, UFO Phenomenon &  Apple's Stuff.

Posted in CZE, Education, High school, Quotes, Slovakia, Tomáš Feřtek, Tyzden.sk

Member of The Internet Defense League

Jiří Kuběna, básník
"Vždycky jsem cítil ponížení, že musím do nějakých obskurních rubrik psát: národnost česká, když jsem Moravan, ne Čech. Moje vlast je Morava a žádné Čechy, a už vůbec ne infámní, hrůzné, bohorouhačské Česko, ten obludný výplod našeho zdivočelého, prohnilého, nekonečně zkorumpovaného, nestoudného, každou sebemenší hodnotu okamžitě špinícího, rozkládajícího, relativizujícího liberalismu."
December 2012
M T W T F S S
« Nov   Jan »
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31  
Archives

Got anything to say? Don't hesitate. But my reaction is not legally enforceable...
GEE2ER at ICLOUD dot COM

Follow DIES DIEM DOCET #jasamprvni on WordPress.com
  • 142,625 hits @ this blog
%d bloggers like this: