Představitelé Sudetoněmeckého krajanského sdružení [1, 2] mohou na svém každoročním sjezdu prohlásit cokoli, ve zdejším zpravodajství si to zpravidla přeberou tak, aby to pasovalo do české národní vyprávěnky. V ní vystupují Sudeťáci, kteří ač zavinili válku, dovolují si kritizovat českou politiku a brojí proti Benešovým dekretům.
…
Loni a letos bylo navíc okořeněno konstatováním, že si sudetoněmečtí funkcionáři „vybrali“ pro své výhrady vůči Čechům letošní výročí atentátu na Heydricha a loňské výročí vyhlazení Lidic. Tak to prezentovala včera například i Česká televize ve svých „jasných a spolehlivých“ nedělních Událostech.
…
…sjezdy se konají vždycky, tedy letos už 63. rok o svatodušních svátcích, které jsou stejně jako Velikonoce pohyblivé. Bývají v období od druhé poloviny května do první poloviny června. Jedná se o jeden z největších křesťanských svátků a v řadě zemí včetně Německa je dnem pracovního klidu nejen neděle, ale i svatodušní pondělí.
…
Nehledě na to, že kdo spatřuje cokoli nepatřičného na tom, že se Sudetoněmecké krajanské sdružení vyjadřuje k české politice na výročí Lidické tragedie nebo atentátu na Heydricha, vězí – byť podvědomě, ale přesto až po uši – v zajetí komunistické propagandy, která líčila tuto sudetoněmeckou organizaci jako pohrobka hitlerovského Německa. Pravda to nebyla nikdy – a být ani nemohla, protože na německou menšinu byl při odsunu uplatněn princip kolektivní viny, takže o domov přišel až na výjimky každý, kdo byl Němec, aniž by se zjišťovalo, zda byl v NSDAP a co tam dělal.
…
Mají, což je logické, jiný slovník než ti, kteří zažili vyhnání na vlastní kůži. A kladou jiné akcenty. Když například mluví o tom, že poválečné dekrety byly aktem bezpráví a jsou jimi doposud, protože český stát trvá na jejich platnosti, tak zároveň dodávají, že na tohle ale musejí přijít Češi sami.
…
Z dekretů Posseltovi nejvíc vadí nikoli dekrety, pojednávající o konfiskaci majetku, ale například dekret číslo 5, kde je definována národnostně nespolehlivá osoba podle toho, k jaké mateřštině se přihlásila v roce 1929, tedy v hloubi první republiky. Podle těchto údajů, tedy na základě etnického principu, se pak sestavovaly seznamy k odsunu.
Lída Rakušanová: Sudetoněmecký [1] sjezd – česká média v zajetí propagandy. @ cro
Petr Uhl: Etnická sprostota České televize. @ brl
Michaela Marksová-Tominová: Bojí se Česká televize sudetských Němců? [1]. @ blg
