Na obrazovce státní televize dlouhodobě dostávají neodůvodnitelný luxusní prostor nikým nevolení údajní ekonomové a finanční experti soukromých firem s netransparentními vazbami na politické, finanční, mediální a obecně podnikatelské struktury. K nim je třeba ještě přiřadit samozvané odboráře, kteří v přímých přenosech mohou opakovaně vyzývat vládu k odstoupení, mají nepřeberné možnosti prezentovat svoje závislé analýzy vývoje ekonomiky a dokonce i amatérské personální audity vlády, parlamentu a jednotlivých úřadů v libovolné úrovni státní správy.
Aktualitou tohoto týdna byla samozřejmě ikstá údajná vládní krize, kdy každý den byli divákům servírováni především vládní a parlamentní politici a to nikoliv jen proto, aby se vyjadřovali k aktuální situaci v tu kterou denní hodinu, ale v mnoha případech aby již vedli zcela otevřenou volební kampaň. A ani se o to sami nemuseli nijak násilně snažit, ale naopak k tomu byli aktivně vyzýváni otázkami zaměstnanců údajně veřejnoprávní televize placené z vlastnické daně předmětu a nikoliv z abonentního poplatku za svobodně zvolenou a dodávanou službu.
Největší prostor byl jako již tradičně poskytnut politikům Věcí veřejných, ODS a TOP 09. V případě VV dokonce i politikům snad třetího sledu. A opakovaně. Vrcholem pak bylo čtvrteční pozvání Peake do podvečerního pořadu Interview ČT24, ačkoliv téměř celý předchozí den jí a s ní ze strany dezertujících souputníků bylo doslova plné zpravodajství od rána až do noci.
Kolikrát měl divák možnost v posledních dvou týdnech slyšet, co si o celé vládní situaci, která může skončit také předčasnými volbami a nebo i kolem plánovaného víkendu protestů odborářů a občanských iniciativ a hnutí, myslí neparlamentní opozice? Víte vůbec, kdo to je? Ne? Za to poděkujte státní televizi, kterou si povinně platíte. Především se jedná o KDÚ-ČSL, Stranu práv občanů Zemanovci, Suverenitu – blok J. Bobošíkové nebo Stranu zelených. A to jsou jenom ty subjekty, které v posledních volbách získaly více než dvě procenta, což je více než sto dvacet tisíc platných hlasů. Samozřejmě, že ubohoučký dotaz na předsedu KDÚ-ČSL, zda se také připravují na předčasné volby, není možné brát jako seriozní prostor k politickému vyjádření, který by snesl srovnání s vládními stranami a nebo parlamentní opozicí.
A proč by i tyto neparlamentní strany měly být rozhodně každý týden slyšet a vidět ve státní televizi navzdory některým jejím pracovníkům v čele s Moravcem, který se opakovaně poslední léta vyjadřuje ve smyslu, že oni se zabývají jen těmi zvolenými do parlamentu? Protože tyto čtyři strany reprezentují celých 776.220 voličů, což je 14,83%. To je mimochodem o 3,95% více než tvoří voliči VV, o 3,56% více než KSČM a pouze o 1,86% méně než TOP 09.
A o této mase voličů nikým nevolení zaměstnanci státní televize rozhodli, že jejich zamýšlené reprezentanty do hlavních zpravodajských a komentářových pořadů jednoduše nepustí. Pokud tyto strany něco chtějí sdělit, ať to laskavě dělají v obskurních rádoby diskusních pořadech kolem, nebo dokonce po půlnoci, před rozbřeskem, nebo placenou reklamou. Proč je to dovoleno odborářům? Proč té armádě údajných expertů v hlavním vysílacím čase, která žádnými demokratickými volbami neprošla? Ti přímo neohrožují vládní a parlamentní strukturu ani případnými negativními projevy, protože jejich vyjádření není možné v žádném ohledu chápat jako otevřenou, ani skrytou volební kampaň. Navíc, silně negativní projevy uvidíte v tomto médiu jenom ojediněle a ještě s důkladnou názorovou opozicí přímo od televizních pracovníků, což je mimochodem naprosto nepřijatelné. Tyto verbální projevy kmenových a najatých zaměstnanců státní televize jsou na samé hranici cenzury, protože zcela nesmyslně vyčerpávají čas přidělený jednotlivým pořadům a účelově často odvádějí tok citlivé debaty do stojatých a nekonfliktních vod. A co na to mediální rady? Ty, co sestavují a tedy i ovlivňují parlamentní politici? No přece nic. Hlavně, že bude nové logo bez háčku, které vypadá jako barevné uši na prázdném hrnci. Nomen omen.
